Hajnovou ulicí
Ještě v první polovině 19. století se zde, v prudkém kopci, nenacházela žádná zástavba. Byla to cesta, která vedla přímo do spojených obcí Dříň, Dubí a Újezd pod Kladnem. Vše se ale začalo měnit, když byla na východ od Kladna objevena hlavní kladenská uhelná sloj. Jako první byla vyhloubena jáma Kateřina-Josefa (1847) a následovaly další. Již v roce 1855 byla zapálena první vysoká pec Vojtěšské huti. Cestě od náměstí se začalo říkat Huťská (Hajnovou byla tato část pojmenována až po r. 1945) a vyrostly zde první domy řemeslníků a obchodníků. Původní vzhled ulice se zcela změnil při dostavbě silnice Dukelských hrdinů, kvůli které bylo zbořeno několik domů v její dolní části.
Nedatovaná
fotografie ústí tehdy Huťské ulice mezi C. K. poštovním úřadem a lékárnou U
anděla strážce. Počátek 20. století.
Pohlednice
Huťské ulice z roku 1913. Vpravo nejblíže fotografovi je dům čp. 360 (25), dnes
poslední v řadě na této straně ulice. Původně za ním ale ústila Pekařská
ulice (26) a zástavba (27) pokračovala dál až k dnešní poliklinice. I na druhé
straně ulice stála souvislá řada domů. Nyní zůstal v dolní části již jen
osamocený dům čp. 204 (28). Pod ním ale ještě začátkem 80. let stál například
hostinec U Velů.
Pátrej!
Fasáda dnes již osamoceně
stojícího domu čp. 204 je zdobena bílými květinovými copy. Kolik jich je?
Vlevo začátek Pekařské
ulice (26) a dále pokračující řada domů (27) směrem k hutím. Domy byly zbořeny
v 1. polovině 80. let.
Stejné domy vyfocené z jiného úhlu. Mezi domem s tmavou fasádou a poliklinikou v pozadí je ulice Josefa Hoffmanna (původně Příční ulice). Fotografie
z přelomu 70. a 80. let 20. století.
Bourání
domů na konci Hajnovy ulice focené z původního konce autobusového nádraží. Dnes je zde parkoviště obchodního domu.
Než přejdeme
křižovatku do Huťské ulice, prohlédněme si ještě budovu tehdejšího hejtmanství (29).
Budova sloužila původně jako četnická kasárna a po vzniku C. K. okresního
hejtmanství na Kladně v roce 1893 zde sídlil i okresní hejtman. Všimněte
si, že na snímku ještě není dostavěná zadní nárožní část a také se změnil znak
na nároží budovy. Pohlednice z přelomu 19. a 20. století.
Pozemkům
(30)
vedle Hejtmanství (29), na které se postupně rozšiřovala Vojtěšská huť, se říkalo
Dubice. Byla na nich pole, která postupně ustupovala průmyslovým stavbám. Na
snímku jsou válcovny z roku 1949, ke kterým se v roce 1959 přidala
válcovna jemná č. 5, lidově zvaná Maďarka. Označení Dubice se pak přeneslo na
park ležící na místě dnešního autobusového nádraží (31).
Park Dubice (31),
v levé
části
budova pošty. Park byl zničen v druhé polovině 70. let při
stavbě autobusového nádraží. Výřez z pohlednice.