Huťská ulice
Od hejtmanství dále k východu již nepokračovala souvislá zástavba městských domů. V této části ulice začaly růst vily především pro vedoucí pracovníky průmyslových závodů. Kolem vilek vznikly upravené parky, které kompenzovaly těsnou blízkost Vojtěšské huti. Ta si časem ukrojila i značnou část parků za vilami na jižní straně ulice. Po r. 1948 byla Huťská přejmenována na Leninovu třídu a většina místních budov přestavěna na bytové jednotky zaměstnanců SONP Kladno, případně na objekty s dalším využitím spjatým převážně s hutěmi. Část z vil pak chátrala, až musela být stržena. Jiné, jako třeba budova dnešního Sládečkova vlastivědného muzea, unikl zániku jen o vlásek.
Pohled z Huťské do ulice Josefa Hoffmanna. V pozadí hotel Hoffmann (32), vpředu dům
zbořený v polovině 80. let (27). Fotografie z přelomu 70. a 80. let 20.
století.
Pohled do Huťské ulice na dům lidově nazývaný Baumovna (33).
Pojmenování získal podle lékaře Bedřicha Bauma, který zde bydlel za první
republiky a zahynul v koncentračním táboře. Poté byl dům přestavěn na
bytové jednotky a v 70. letech stržen, aby zde mohla vyrůst nová
poliklinika (34). Fotografie z knihy Ve městě ohně a oceli. Klíma K. Kladno: Poldi-Spojené ocelárny, 1977.
Podniková
poliklinika
SONP Kladno
(34)
zahájila provoz v roce 1983. Jako P-P klinika byla
uváděna do roku 2015, kdy ji zakoupila skupina EUC. Fotografie z 80. let
20. století.
Na protější
straně ulice stojí od roku 1905 vila (35) původně určená vyšším úředníkům Pražské
železářské společnosti. V každém podlaží byl samostatný byt a v suterénu byt domovníka. Je
s podivem, že si budova po více než sto let zachovala svůj původní ráz.
Tedy až na oplechované arkýře na střeše. Za socialismu vila sloužila jako Dům
politické výchovy. Foto z knihy 100 let ocelí Poldi. Praha: Práce, 1989.
Pátrej!
Kolik arkýřů bylo přistavěno
na střechu vily směrem k Huťské ulici?
Tzv. panský
dům (36) odkoupila Pražská železářská společnost na přelomu 50. a 60. let 19.
století pro vedoucí pracovníky. Název Bachrovna získal podle ředitele dolů PŽS
Gottfrieda
Bachera, který zde bydlel v době hornických bouří o Božím
těle v červnu 1889. Objekt je památkově chráněn a v roce 1975
v něm vzniklo podnikové muzeum SONP Kladno, zrušené v roce 2006.
Pohlednice z roku 1979.
Pátrej!
Na informační ceduli u
Bachrovny se dočteš, kdy získal film Siréna, natočený podle stejnojmenného
románu Marie Majerové, ocenění na mezinárodním Filmovém festivalu
v Benátkách. Poslední číslo tohoto letopočtu je i posledním číslem tvých
souřadnic.
Pro upřesnění dodáváme, že na informační ceduli je chyba a ve skutečnosti byl
film natočen a festival v Benátkách vyhrál v roce
1947. Zlatého lva však nezískal, protože tato cena byla představena až
v roce 1949
a při prvních ročnících se nepoužívala.
Werkshotel (37)
byl postaven v roce 1891 a sloužil zejména německy mluvící komunitě
kvalifikovaných pracovníků kladenských průmyslových podniků. Po roce 1921 už
sloužil pouze jako závodní hotel zaměstnanců PŽS a jejich hostů. Součástí
zahrad byl i tenisový kurt a kuželna. Po r. 1945 byl název změněn na Dům oddechu SONP Kladno a využíván jako kulturní dům. Pohlednice z roku 1924.
Gratulujeme,
pokud jste s námi došli až sem. V pořadí, jak jste čísla zapisovali, je nyní doplňte do souřadnic:
N _ _°_._81'
E _ _°_._ 73'
Návod: Souřadnice zadejte do navigace či do vyhledávání na Mapy.cz bez mezer (pro přesnější nalezení přepněte na satelitní mapy!).
Schránka se otevře, když nastavíte první písmena nápisu, vedle kterého je umístěna. Na památku si můžete vzít jeden z ukrytých předmětů a jako bonus na závěr objevíte několik závěrečných zajímavostí z historie.